|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Individuální rozpoznávání na základě akustických signálů u pěvců
JAŠKA, Pavel
Práce se zabývá rozpoznáváním na základě akustických signálů u pěvců s hlavním zaměřením na zpěv budníčka menšího (Phylloscopus collybita) jako modelového organismu. Úvodní kapitola řeší rozpoznávání jedinců obecně u ptáků podle hlasu, kdy se jednotlivé části zaměřují na rozpoznávání z pohledu rodičů a potomků, partnerů, členů sociálních skupin a jedinců soupeřících v teritoriálních interakcích. Druhá kapitola se věnuje přímo rozpoznávání v teritoriálních interakcích podle zpěvu pěvců. Ve třetí kapitole dochází k experimentálnímu prokázání rozpoznávání jednotlivých sousedících samců u dvou druhů pěvců budníčka menšího a budníčka většího (Phylloscopus trochilus). Tento výzkum demonstruje schopnost jedinců obou druhů rozlišovat své sousedy podle jakéhokoliv zazpívání z repertoáru. Čtvrtá kapitola se zabývá studiem velikosti repertoáru a stabilitě zpěvu budníčka menšího v rámci hnízdní sezóny a mezi jednotlivými sezónami. Poslední kapitola se zabývá využitelností automatických nástrojů k identifikaci budníčků menších a akustickému monitoringu. Na základě provedených analýz lze uzavřít, že budníčci menší mají v hlase na obsahu nezávislé hlasové struktury, které mohou sloužit jedincům k vzájemné identifikaci.
|
|
| |
|
|
Funkce velikosti repertoáru u pěvců
Kinštová, Anna ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
4 Abstrakt Při komunikaci využívají pěvci signály vizuální a vokální. Vizuální mají oproti vokalizaci několik nevýhod, například při nižší viditelnosti mohou být hůře detekovatelné. Naproti tomu signály vokalizační mohou být zřetelné i za těchto podmínek a u pěvců jsou určitě nejběžnějším a nejrozvinutějším způsobem komunikace. Ptačí vokalizaci lze rozdělit do dvou základních skupin, na zpěvy a volání. Zpěv má, zejména u pěvců v mírném pásu, dvě hlavní funkce. Hraje roli při obraně teritoria a zároveň slouží k přilákání partnerky. Zpěv může být v rámci jednoho druhu značně variabilní a jedinci se mohou lišit velikostí repertoáru, tedy počtem typů zpěvu nebo slabik, jež používají. Prozatím přetrvává předpoklad, že se repertoár vyvinul jako odpověď na sexuální selekci samic, které měly preferovat partnery vlastnící větší repertoár. V takovém případě by se velikost repertoáru dala považovat za fenotypový znak, který by měl samicím sloužit jako spolehlivý indikátor nějakých kvalit samce. Samice by tedy mohla díky rozmnožování se samcem, který vlastní velký repertoár, získat přímé i nepřímé výhody. Proto se ve své bakalářské práci zabývám otázkou týkající se funkce velikosti repertoáru. Zejména se zaměřuji na možné výhody, které by samice mohla obdržet díky páření se samcem vlastnícím velký repertoár. Nicméně...
|
host ::
RSS.